Nutno podotknout, že to bylo velmi krušné ráno: Před osmou hodinou se do pokoje vřítil elektrikář, který se mi estonsko-rusky snažil vysvětlit, že mi jde opravit zásuvky a vyměnit žárovku. Normálně bych samozřejmě pochopil, o co jde, ale vzhledem k tomu, že mě vzbudil uprostřed hlubokého snění, dalo mi to pořádně zabrat. Nicméně jsem odsunul všechny věci ze stolu a z židlí na dosud prázdnou postel, vlezl si s notebookem do své postele a v lehkém polospánku řemeslníka pozoroval.
Závada asi nebyla zcela banální, neboť mužik se s ní potýkal takřka hodinu. „Nevadí,“ říkal jsem si, na dnešní test z ruštiny se připravím, jak odejde, času dost. Nicméně pak přišel Džem a nebylo z toho nic. Uvítal jsem ho v pyžamu a ujistil ho, že ta více zaneřáděná postel je jeho. Jako vstřícné gesto jsem však svoje věci přesunul během pár minut zpět na stůl a židli.
A co bylo dál? Převlékl jsem se z pyžama a uědomil si, že jsem právě prožil kulturní šok. Rozhodně jsem si nikdy nemyslel, že budu trávit většinu svého evropského výměnného pobytu s poloasiatem v pokoji.
Teď už jsem ale o dva dny moudřejší, otřepaný z kulturního šoku a celkem si rozumíme. Vím, že studuje cosi jako scenáristiku, společně jsme zašli na turecký kebab a na pokoji vytřeli a zametli (nedá mi to a musím na něj prásknout, že se mu podařilo vylít kýbl:-). Zatím to vypadá na celkem pohodového týpka, který se sice dost často diví normálním věcem, ale jinak nezpůsobuje větší problémy, než je nezbytně nutné (díky Tomáši za tuto frázi, hodí se často:-). Zatím toho o něm víc nevím, takže je to asi protentokrát vše. Jak ale bude prolustrovaný, podám okamžitě hlášení.
PS: Ruštinu jsem nějak napsal, test byl na 1,5 hodiny a ještě teď mě z psaní těch klikiháků bolí pravačka. Zítra si jdu pro výsledek, tak držte palce!
Žádné komentáře:
Okomentovat